Dne 16. 3. 2017 naši školu navštívili vozíčkáři. Byl to plánovaný čtyřhodinový projekt na téma: ,,VZPoura úrazům“. Tento projekt byl rozdělen na dvě části. Pro první a druhý stupeň naší školy. Z Prahy a Nového Města na Moravě k nám přijeli dva vozíčkáři, kteří se představili jako Zbyněk a Pavel. Oba byli dříve velmi aktivní sportovci, kteří reprezentovali naši republiku.
Nejdříve dětem vyprávěl svůj příběh Pavel. Tomu se stal úraz v bazéně na zahradě, když plaval pod vodou. Byl čerstvý absolvent vysoké školy a právě ukončení studia oslavoval s rodiči a kamarády. Pavel neodhadl konec bazénu a hlavou narazil o zeď bazénu. Ihned po nárazu se nemohl hýbat a štěstí bylo, že tam s ním u bazénu byl kamarád, který ho ihned vytáhl z vody. Zbyňkovi se stal úraz na závodech na kole, kdy při rychlé jízdě z kopce dostal smyk a spadl na záda. Přerazil si páteř a též zůstal na vozíčku jako Pavel. Zbyňkovi bylo tehdy 19 let. Oba zůstali ochrnutí od pasu dolů, Pavel měl navíc od Zbyňka ochrnuté též břišní svaly a částečně ruce, protože měl míchu poškozenou výš než Zbyněk.
Oba vyprávěli dětem, jaké byly těžké chvíle od probuzení v nemocnici po úrazu, přes následnou dlouhou a těžkou rehabilitaci. Pro nás snadné a automatické věci, jako oblékání, trvaly těmto mladým chlapcům celé dopoledne. Popisovali trnitou cestu, kdy se snažili učit jezdit na vozíku. Bylo to náročné nejen psychicky, ale také fyzicky. Oba se naučili také řídit auto, které si nejdříve museli nechat upravit na ruční ovládání.
Pomocí prezentace na interaktivní tabuli dětem ukázali fotky před úrazem a po úrazu. Nastínili žákům situace, při kterých se dětem mohou stát různé úrazy. Poučovali děti, co mají dělat a jak se mají chránit, aby se jim nic nestalo. Co vše je důležité dodržovat. Kladli dětem otázky, na které žáci rádi a pohotově
odpovídali. Všichni žáci obdrželi pracovní sešity, které byly věnovány prevenci úrazům. Tento pracovní sešit si žáci po přednášce aktivně společně vyplňovali.
Zbyněk i Pavel dětem ukázali, jak je lehké smontovat a rozmontovat vozíček, na kterém se pohybují. Vysvětlovali, jak nalézají do vozidla. Poukazovali na to, že museli zrekonstruovat celý byt, aby bylo možno se po něm na vozíčku pohybovat. Upozorňovali, že ztratili spoustu kamarádů, protože již nemohli dělat vše, co před úrazem. Sportu se ani jeden ovšem nevzdal. Ukazovali dětem fotky, na kterých jsou zachyceni při různých sportech, které mohou provozovat. Bylo to velmi zajímavé, protože o spoustě sportů neměli žáci ani potuchy.
Zbyněk a Pavel měli s sebou jeden vozík na ukázku, který byl k dispozici dětem. Mohly si na něm vyzkoušet, jak těžké je ovládání vozíku. Děti si zkoušely jet přes práh v místnosti, otočit se, pohybovat se po místnosti. Bylo to velmi náročné. Doufám, že si všichni žáci uvědomili, jak těžké je žít na vozíku. Na závěr projektu dostal každý žák reflexní pásku, která je důležitá pro lepší viditelnost.
Je nutné vždy každý čin dělat s rozmyslem. Musíme se chránit ochrannými pomůckami při různých sportech, které to vyžadují. Také poutání v autě je velice důležité. Závěrem bych chtěla podotknout, že celé setkání bylo velmi poučné a názorné a dětem ukázalo, co se může kdykoliv komukoliv stát. Všichni chraňme svoje zdraví, protože to je to nejcennější, co máme.
Mgr. Kateřina Továrková
